Co se skrývá za dotazníkem radnice? (cenzura městského časopisu v přímém přenosu)

Alexander Roth se rozhodl zaslat článek do Života v Rudné, kterým chtěl vyjádřit svůj pohled na tzv. anonymní dotazník města. Identický text zaslal i do redakce Rudenského objektivu. Co se s jeho článkem v městském časopise stalo?

I přes to, že dodržel redakční pravidla o počtu znaků, příspěvek byl „redakčně zkrácen“. Červeně jsme vyznačili pasáže, které se do článku vydávaném za peníze občanů nemohly dostat. Tak asi takhle nějak funguje cenzura v Rudné. Názor si udělejte sami…

Alexander Roth: Co se skrývá za dotazníkem radnice?

(originální verze článku)

Radnice se ptá občanů, co by si přáli. Výborná myšlenka. Záslužný počin. Nekouká z něj však nějaká nekalost? Podívejme se raději dotazníku pod pokličku.

Místní opozice se už nějakou dobu ptá lidí, co je trápí, volá po jejich větší informovanosti i zapojení do  dění. Prozatím marně. A ejhle. Radnice se po 5 letech zajímá o názory obyvatel. Skončí zjištění jen ve strategickém plánu města a ten bude barevně prezentován ve drahém, cenzurovaném a opět budovatelsky oslavném Životě v Rudné, nebo se bude vedení města výsledky průzkumu i řídit? Bude tématem jen to, co bude souznít s panem starostou? Zmizí ostatní potichu v šuplíku?

Podobnost s dotazníky jiných obcí nelze zapřít. Proč vymýšlet vymyšlené? Ony drobné rozdíly však vyvolávají otázky.

První tři body rudenského dotazníku jsou celkem v pořádku. Hned následující tabulka však elegantně poslala do předposledního řádku nenápadný, ale důležitý dotaz na „činnost a komunikaci města“. Proč město nezajímá, odkud se občané dozvídají o dění v obci, zda se zásadní věci k nim dostávají včas, nebo zda vůbec vidí možnost občana ovlivnit přípravu důležitých rozhodnutí před jejich přijetím? Třešničkou tabulky je poslední sloupec nadepsán „Je mi to jedno“. Manipulace? Proč ne obvyklé „Neumím posoudit“?

Množství dotazů trochu maskuje chybějící aktuální témata. Proč se radnice neptá na názor na nový územní plán, chybějící centrum města, dům služeb, fungování TSR, nebo kasino Atol?

Starost o zařízení pro volný čas, sport či kulturu v dalších bodech je chvályhodná. Lépe, než se ptát je ty možnosti mít. Proč okolo města dávno nemáme chodníky, cyklostezky, lavičky se stolky či malé sportovní ostrůvky? Okraje a okolí Nučic ukazují, jak na to. Proč v Rudné není kulturní sál, který by mohl hostit i akce nepořádané radnicí a spřátelenými spolky? Takto se přeci rodí život ve městě, zapojení místních i ochota pro město něco udělat.

Zajímavý je dotaz na využití financí města. Jak dokáže radnice zlepšit podmínky podnikání, zřídit další provozovny obchodů či služeb či přinutit lékaře, aby ordinovali déle? K čemu by byly parkovací domy v Rudné? Jaký cestovní ruch má či může mít Rudná?

Dotaz na délku bydlení ve městě ve smyslu „chvíli jsem tu byl, potom zase ne, a nakonec možná budu…“, je spíše úsměvný. Podobně jako vyjmenování pěti obvyklých způsobů dopravy s šestým bodem „jiné“. Sem snad patří snowboard, kolečkové brusle, vrtulník nebo plazení? Proč chce radnice přesně vědět kam kdo za čím jezdí? Nestačilo by „dojíždím mimo Rudnou“ a „zdržuji se většinou v Rudné“?

„Nejlepší“ vždy nakonec. Povinné číslo OP a datum narození. Rok narození by byl pochopitelný. Ale datum? Chce snad radnice posílat přání?

Nyní k té nekalosti. K Velkému bratrovi. Ke sledování a snad i známkování. Požadavek radnice zní: dobrovolně vyjádřete své názory a povinně uveďte svou plnou identifikaci. K čemu číslo občanského průkazu? Chlácholivé zdůvodnění „pouze pro naše občany“ důvěru nevzbuzuje. Že by obyvatelé okolních obcí houfně vyplňovali rudenský dotazník, aby tak zmátli naši radnici? Nebo že by anonymní diverzanti cíleně ovlivňovali rudenský rozvoj? Neobávají se jiné obce takové škodolibosti, když dovolí svým občanům odpovídat anonymně? Nebo vědí, že tak spíše zjistí pravdu?

Co je tedy za požadavkem odporujícím etice i ochraně osobnosti? Nabízí se sortování občanů. To se již objevilo ve štvavých článcích v radnicí vydávaném Životě v Rudné. Jde tu pouze o rozdělování, nebo se bude i bodovat občanská poslušnost s navazujícími sankcemi či výhodami?

Život v Rudné se nám vrátil do dob před opozicí. V barvě, na lepším papíře, výrazně dražší, a navíc se sledovacím dotazníkem. Názory jednotné, vše zalité sluncem, obrázky dětí, seniorů, spolků, školy. K tomu informace o odpadech, zimní údržbě, poplatcích či zastávkách. Kde je diskuse, polemika, hledání cest? Kde je svoboda slova? Kam zmizely články od opozice?

Proč tedy nezkusit zajít dále? Proč si nevyžádat od občanů osobní údaje spolu s jejich názory?  Skandální a nepřípustné? Nic z toho nemusí být. Stačí se zajímat, nezavírat oči, pamatovat si, nenechat se manipulovat či podvádět a nepodvolit se obecnému směrování k nesvobodě.

Alexander Roth, občan Rudné

(redakčně nekráceno)